Jak rozpoznat paradentózu - příznaky a co dělat dál

• 6 říj, 2025
• Eliška Smrčková
• 0 Komentáře

Všimli jste si, že vaše dásně krvácí při čištění zubů, nebo že vám v ústech dělá nepříjemný zápach? Tyto signály mohou ukazovat na paradentózu. V tomhle článku zjistíte, jak tato nemoc vypadá, jak se vyvíjí a kdy je potřeba zavolat zubaře.

Klíčové informace

• Paradentóza je zánět podpory zubu, který poškozuje dásně i kost.
• Prvotní příznaky jsou krvavé dásně, otok a nepříjemný zápach.
• Bez léčby může vést ke ztrátě zubu během několika let.
• Rizikové faktory zahrnují kouření, diabetes a špatnou ústní hygienu.
• Pravidelné kontroly a profesionální čištění mohou onemocnění zastavit.

Co je paradentóza?

Paradentóza je chronické zánětlivé onemocnění, které postihuje podpůrné struktury zubu - dásně, parodontální vlákna a alveolární kost. Pokud se infekce rozšíří, vede k tvorbě parodontální kapsy, která umožňuje bakterii proniknout hlouběji do ústní dutiny.

Jaké jsou první příznaky?

Na začátku onemocnění může být symptomů málo, ale jsou dobře rozpoznatelné:

• Krvácení dásní při čištění zubů nebo konzumaci vláknité stravy.
• Lehký otok dásní, které vypadají červeně a jsou citlivé na dotek.
• Ústní zápach, který se neodstraní ústní vodou.
• Zvětšení mezizubních prostor - zuby se zdají být „rozsepnuté“.

Tyto signály často přehlížíme, protože se jeví jako drobná nepohodlí. Pokud ale přetrvávají více než dva týdny, je čas jednat.

Jak se onemocnění vyvíjí - stádia paradentózy

Podle klasifikace American Academy of Periodontology (AAP) rozlišujeme tři hlavní stádia:

1. Gingivitida - zánět dásní bez poškození kostí. Dásně jsou červené, otoklé a krvácejí.
2. Středně pokročilá paradentóza - vzniká parodontální kapsa (hloubka >4mm), dochází k úbytku alveolární kosti a zub může být mírně mobilní.
3. Pokročilá paradentóza - výrazná ztráta kostní tkáně, hluboké kapsy (>6mm), výrazná mobilita zubu a možná ztráta zubu.

Každé stadium vyžaduje jiný přístup - od úpravy hygieny po chirurgický zákrok.

Rizikové faktory, které urychlují nemoc

Ne všechny faktory jsou pod vaší kontrolou, ale vědět, co zvyšuje riziko, pomůže předejít vážnému poškození.

• Kouření zasahuje krevní oběh v dásních tkáních a snižuje schopnost těla bojovat s infekcí.
• Diabetes mellitus zvyšuje pravděpodobnost zánětu a zpomaluje hojení.
• Genetika některé rodiny mají vyšší predispozice k parodontálním onemocněním.
• Chronický stres a špatná výživa (nedostatek vitamínu C a D).
• Nepravidelná ústní hygiena - hromadění plaku měkké biofilmové vrstvy na zubech, která se po kvašení mění v zubní kámen..

Jak rozpoznat paradentózu na vlastní oči - vizuální kontrola

Jednoduchý domácí test: vložte zubní nit mezi zub a dásně. Pokud cítíte výrazný odpor, nadměrné krvácení nebo bolest, může to být známka parodontální kapsy.

Kdy zavolat zubaře?

Nečelte na bolest - pokud se u vás objeví alespoň dva z těchto příznaků, naplánujte návštěvu během 1‑2 týdnů:

• Krvavé dásně při každodenním čištění.
• Stále přetrvávající zápach úst.
• Viditelné otoky nebo recese (posun dásně dolů).
• Bolest při kousání tvrdých potravin.

Zubař provede měření parodontální kapsy (probing depth) a rentgen zubů, který odhalí úbytek alveolární kosti kostní strukturu kolem kořene zubu, která může být ztracena při pokročilé paradentóze..

Prevence a domácí péče - co můžete udělat hned

1. Čistěte si zuby dvakrát denně zubním kartáčkem s měkkými štětinami a fluoridovou pastou.
2. Používejte dentální nit nebo mezizubní kartáčky alespoň jednou denně - to odstraní plak biofilm, který se rychle mění v zubní kámen..
3. Po jídle vypláchněte ústa vodou nebo ústní vodou s antimikrobiálními složkami (chlorhexidin).
4. Navštěvujte profesionální čistění zubů každých šest měsíců - hygienistka odstraní zubní kámen a zkontroluje stav dásní.
5. Omezte kouření a konzumaci cukru; vyvážená strava podporuje imunitu obranou těla proti infekci..

Co můžete očekávat při léčbě?

Léčba závisí na stádiu onemocnění:

• Scaling a root planing (hloubkové čištění) - odstraní plak a zubní kámen z poddásňových prostor a vyhlazuje kořenové povrchy.
• Antibiotická terapie - lokální (gely) nebo ústní antibiotika k potlačení bakterií.
• Chirurgické zákroky - když je kost poškozena, může být nutná regenerace kosti (bone graft) nebo flap surgery.
• Udržovací fáze - pravidelné kontroly každé 3‑4 měsíce, aby se předešlo návratu onemocnění.

Díky včasné diagnostice a důsledné péči je možné zastavit postup a zachovat zdravý úsměv.