Názvy jednotlivých zubů: Jak se orientovat v ústní dutině

Když se podíváte do zrcadla a otevřete ústa, vidíte jen zuby. Ale každý z nich má své jméno, svou funkci a svou pozici. Pokud nevíte, který zub je který, můžete špatně popisovat bolest, špatně rozumět zubnímu lékaři nebo si špatně vybrat zubní kartu. Nejde jen o slovíčka - jde o to, abyste věděli, co se vám v ústech děje.

Zubní arch: jak jsou zuby uspořádané

V každé ústní dutině máte 32 zubů - 16 nahoře a 16 dole. Každá část - horní a dolní - je rozdělená na čtyři části: přední, boční, zadní a střední. Tyto části se nazývají zubní kvadranty. V každém kvadrantu najdete stejný počet a typ zubů.

Zuby nejsou náhodně rozmístěné. Každý má svou úlohu. Některé rozbíjejí jídlo, jiné ho drtí, třetí ho drží. Když víte, který zub co dělá, lépe pochopíte, proč vám některé zuby bolejí nebo proč vám některé zuby rostou jinak.

Řezáky: první linie obrany

Nejpřednější zuby - ty, které vidíte, když se usmějete - jsou řezáky. Máte jich osm: čtyři nahoře a čtyři dole. Dva jsou uprostřed - to jsou střední řezáky. Vedle nich jsou boční řezáky.

Řezáky mají ostrý, plochý okraj. Slouží k tomu, abyste odtrhli jídlo - třeba kousek jablka nebo chleba. Jsou první, které se dotýkají jídla. Pokud vám jeden z nich zlomíte nebo se rozštěpí, hned to cítíte. Nejen kvůli vzhledu - ale protože přižvýkávání už nefunguje správně.

Kazy: když jídlo potřebuje víc síly

Hned za řezáky začínají kazy. Máte jich celkem čtyři - dva nahoře a dva dole. Každý z nich je na jedné straně ústní dutiny. Kazy se nazývají také velké řezáky nebo kazové zuby.

Na rozdíl od řezáků mají kazy špičatý tvar. Slouží k tomu, aby roztrhly jídlo - třeba maso nebo syrový zelí. Když jíte steak, právě kazy ho roztrhávají. Pokud vám jeden kazy vypadne nebo je poškozený, budete mít problém s jídly, která potřebují víc síly než jen odtržení.

Přední moláry: první žvýkačky

Za kazy následují přední moláry. Máte jich osm - čtyři nahoře a čtyři dole. Jsou to první zuby, které se skutečně používají k žvýkání. V každém kvadrantu je jeden přední molár - mezi kazem a zadním molárem.

Přední moláry mají plochý povrch s jedním nebo dvěma výběžky. Jsou menší než zadní moláry, ale už mají víc povrchu pro drtění jídla. Pokud vám přední molár zčerná nebo má dutinu, budete mít problém s žvýkáním. Mnoho lidí si neuvědomuje, že bolest v tomto zubu nemusí být způsobená jen kávou nebo studeným nápojem - může to být právě problém s předním molárem.

Zadní moláry: hlavní žvýkačky

Zadní moláry jsou největší zuby v ústní dutině. Máte jich osm - čtyři nahoře a čtyři dole. Jsou to ty, které jsou nejvíce vzadu. Někdy se jim říká osmáky, protože se obvykle objevují kolem osmého roku života - ale to platí jen pro první dvojici.

Zadní moláry mají široký, plochý povrch s několika výběžky. Slouží k drtění tvrdého jídla - oříšků, pečiva, sušenek, masa. Pokud vám jeden z nich bolí, může to být způsobeno karií, zánětem, nebo tím, že jste ho přetížili. Mnoho lidí si myslí, že bolest v zadní části úst je jen „nějaká bolest“. Ale pokud víte, že to je zadní molár, můžete lépe popsat problém zubnímu lékaři.

Nejčastější chyby při pojmenovávání zubů

Mnoho lidí říká „zadní zub“ nebo „ten velký zub“ - ale to není přesné. Když jste u zubního lékaře a řeknete: „Bolí mě ten zub za kazy“, lékař se musí ptát: „Který?“ Protože tam může být přední molár, zadní molár nebo dokonce třetí molár - osmák.

Ještě častější je záměna mezi třetím molárem a zadním molárem. Třetí molár je ten poslední - osmák. Někteří ho vůbec nemají. Jiní ho mají, ale roste špatně a způsobuje bolest. Pokud vám lékař říká, že máte „osmák“, víte, že jde o třetí molár - ne o zadní molár.

Nezapomeňte: každý zub má své jméno, a když ho znáte, lépe komunikujete s lékařem. Neříkejte „ten zub, který je vpravo dole“. Řekněte: „Bolí mě dolní pravý zadní molár.“ To je přesně a rychle.

Které zuby se mění a které ne

Děti mají 20 mladých zubů - tzv. mléčné zuby. Ty se postupně mění za trvalé. Mléčné zuby zahrnují řezáky a kazy, ale žádné moláry. První moláry u dětí jsou trvalé zuby, které rostou za mléčnými kazy, aniž by je vytlačily.

To znamená, že když dítě má bolest v zadní části úst, není to mléčný zub - je to trvalý zub. Mnoho rodičů si toho neuvědomuje a nechávají bolest trvat. Trvalé zuby se nevracejí. Pokud je poškodíte, zůstanou poškozené navždy.

Co dělat, když nevíte, který zub je který?

Nemusíte být zubní lékař, abyste se v ústní dutině vyznali. Stačí si zapamatovat tři základní skupiny:

1. Řezáky - přední, ploché, osm celkem
2. Kazy - špičaté, za řezáky, čtyři celkem
3. Moláry - široké, žvýkací, dvanáct celkem (osm předních a zadních + čtyři osmáky)

Pokud máte zubní kartu nebo obrázek zubního archu, podívejte se na něj. Najděte střední řezáky - jsou vždy uprostřed. Od nich se počítáte doprava a doleva. Každý zub má své číslo v systému FDI - ale to nepotřebujete znát. Stačí znát název a pozici.

Proč je to důležité?

Když víte, který zub je který, můžete:

• Přesně popsat bolest lékaři - nejen „bolí mě zub“
• Lehce pochopit, co vám lékař říká - „připravujeme se na léčbu pravého dolního zadního moláru“
• Vědět, kde je problém, když se vám zub rozbije nebo se zčerná
• Pochopit, proč vám některé zuby rostou jinak než jiné
• Nechat si vysvětlit léčbu - nejen přijmout rozhodnutí, ale pochopit, proč je potřeba

Nejde o to, abyste se stali zubními lékaři. Jde o to, abyste se stali informovanými pacienty. Když víte, co se děje, nejste jen „ten, kdo má bolest“. Jste ten, kdo ví, co potřebuje, a kdo může rozhodovat s očima otevřenýma.